Anotace
Žák si prostřednictvím vlastních praktických činností osvojí základní principy 3D modelování a aditivní výroby v kontextu praktických oprav v domácnosti. Učí se rozpoznat poškozenou či chybějící plastovou součástku (úchyt skříňky, držák lišty, kolečko u dveří), zanést její rozměry a funkční požadavky do digitálního návrhu v 3D modeláři softwaru (např. Tinkercad, Onshape) a přitom volí řešení s ohledem na zvýšení kvality pro-středí, estetickou příjemnost a podporu wellbeingu žáků i vyučujících ve třídě. Současně se seznamuje s volbou vhodného filamentu (PLA pro nenáročné díly, PETG či ABS pro pevnější a odolnější komponenty) a s nastavením parametrů tisku (vrstva, výplň, teplota), aby výsledný díl plnil svou funkci. Žák pracuje s chybou jako s klíčovým prvkem učení – pokud díl po první tiskové sadě neodpovídá rozměry nebo praská, upravuje geometrii modelu (zesílení žeber, změna stěnové tloušťky atp.), koriguje nastavení výplně či teplotu a opaku-je tisk, dokud nedosáhne požadované pevnosti a přesnosti. Při testování finální součástky žák aplikuje zá-kladní poznatky z mechaniky materiálů: zkouší odolnost vůči ohybu, nárazům i únavě materiálu, zaznamená-vá data o trvanlivosti a popisuje je v technické dokumentaci. Ta obsahuje fotografie dílu před a po opravě, rozměrové nákresy a doporučené nastavení tiskárny pro opakování výroby. V přesahu do praktického každo-denního využití žák sdílí své náhradní modely v online depozitářích (printables atp.), učí se vybírat a upravo-vat již existující open-source objekty a diskutuje o udržitelnosti aditivní výroby (recyklaci filamentů, ekologic-kých alternativách). Součástí úlohy je prezentace opravených předmětů, vzájemná zpětná vazba na funkč-nost a vzhled dílů a diskuze o výhodách 3D tisku jako běžného nástroje pro rychlé domácí opravy.
