Lekce rozvíjí u žáků kritické čtení map jako historických pramenů a vede je k porozumění národnostní problematice první Československé republiky. Žáci se učí, že i zdánlivě objektivní mapy mohou být záměrně zkreslené a ideologicky motivované. Prací s různými národnostními mapami českých zemí z let 1919–1938 žáci rozvíjejí digitální kompetenci – formulují vyhledávací strategie, posuzují důvěryhodnost zdrojů a kriticky hodnotí informace. Lekce využívá otevřené databáze map a klade důraz na vlastní otázky žáků, spolupráci a interpretaci historického sdělení. Cílem je, aby žáci porozuměli významu kartografické reprezentace v dějinách a rozvíjeli dovednost práce s vizuálními prameny.
Data získaná na základě vlastních kritérií a formulovaných dotazů z různých digitálních zdrojů posuzuje z hlediska souladu s již známými poznatky i nároku na spolehlivost zdroje.
